Sketa
Jedni pili víno, druzí pomluvy - žízeň měli stejnou...
Čekala jsem chvíli v hodonínském „parku“ u zimáku. Blízko mě partička kamarádů z mokré čtvrti s ambivalentním vztahem k alkoholu, sešlapaným vajglům a klidu obecnému se dohadovala o zbytky vína z včerejšího večera a kdo je z nich větší sketa. Kousek seděly tři dámy, co rády pěstují rajčata, milují svá vnoučata nade vše, a co je štve nějaká Máňa vedle ze vchodu, protože ohrnuje nos nad dovolenou v Chorvatsku. Co čert nechtěl, Máňa pak jela kolem na kole a všechny tři ji srdečně zdravily a jak dobře prý vypadá. Jak zajela, tak byla znovu Chorvatskokaz a má nejškaredší rajčata a vnuci té krásy taky moc nepobrali. Naproti mě si sedla hubená až běda, pokérkovaná děvčica, dvě cigarety v hubě a omluvně na mě vyfoukla „že je vynervovaná a že nestíhá“ a musím tedy trpět její výfuky deprese double. Nebylo kam přesednout. Všude vobsazíno. Maminky s kočáry, dostaveníčka krásná v tomto lázeňském městě kulminovala.
Skety se mezitím začaly hlasitě dohadovat, kvůli nějakému odrbanému spacáku, tahat se o něj. Pokud se některá udržela na nohou, snažila se kopanci tu druhou donutit k poslušnosti. Park začal v poledním slunci vřít. Ohřívat nás jako párky, jako hříšné duše v kotli pekelném, sketa nesketa, všichni jsme byli v jednom ohni. Řev, nadávky.
Rajčatové babky upřeně pozorovaly dívadlo smutných opilců, nemluvily, jen šeptaly „už to začalo“. Já zůstala taky potichu, oči přilepené na mobilu. Pokérkovaná děvčica vyhulila, zahodila pod sebe, spěšně odešla. Když skety začaly padat na koše a procházející lidi jak hrušky hniličky, tož za chvíli přiběhla fešná blond policistka a „co je to tady?!“ a na pomoc přifuněl pupkatý kolega „no do prdele, kolikrát sem ještě půjdeme?! Ale okamžitě toho nechejte, posbírejte ten bordel a ven odsud!“ Skety se kolegiálně morálně podepřely, posbíraly sebe a své odpadky. Slíbily, že už budou hodné, policajti odešli. A teď začaly sumírovat nahlas: „to nás musel zase někdo naprášit", a začaly se hrůzostrašně a výhružně rozhlížet kolem "zas nás musela nějaká sketa, kurva, nahlásit!!“..
To jste měli vidět, jak babky, já a všichni, co seděli v prvních řadách u představení, a všichni co dobře slyšeli, odhodili friško právě držené mobily, někteří aj do keřa. Ale já to nebyla, já fakt ne!
@kort: tak takovej je ten svět :) no, a to jsem chtěla jít ještě ke kartářce, ale po tomhle jsem si řekla, že tenhle výklad stačil. Korte, děkuji a respekt. |
@Lída: no, kdo ví :-) a možná se vyplatilo být v tom křoví já bych sketám šla jedině domluvit jako farář, i když bych si koledovala o přesčuňu. Jinak se sketám vyhýbám velikým obloukem. Dík. Lidy...:-) |
@Benetka: Ále! Šak sem psal že Ti věřím. ;) V BřecLove v parku před vagzálem je to take o hubu. Dyš uš ta... To je pravda. Dceři jsem nařídila, když jede z Prahy dom, že do Břeclavi né, cítím se tam divně na tom nádraží. A chodí tam vždy taková jednoochranka, která by sama potřebovala chránit, takové nebožátko. Tož dycky čekám, odkáď to přilétne a když céra přifrčí, pak friško dom. Tož sa opatruj! |
@deli: Ále, Hrušky. "Nelez na hrušku, nespadneš důle", jak říkali stařeček Pagáč. Vitaj. Su od Kyjova, ... Ále! Šak sem psal že Ti věřím. ;) V BřecLove v parku před vagzálem je to take o hubu. Dyš uš tam mosím tak sa vyhýbám širokým oblúkem... 😂 |
@Janina6: Tady skoro nic, furt...🤷♀️ Ale předpovídali, že to sem přijde. Nejvíc ráno, až budu cestovat d... Tady šupot, průtrž. . Kočky plavaly po dvoře, tož jsem jich musela pochytat, trůby. Tak nezapomeň deštník..:-) |
@Benetka: Věřím Ti. Že tys to nebyla. Hodoňačko. Jsem netušil že mám nějakou poetickou duši skoro za rohem..... Ále, Hrušky. "Nelez na hrušku, nespadneš důle", jak říkali stařeček Pagáč. Vitaj. Su od Kyjova, v Hodoníně jsem fcil byla pracovně. Ale to je kousek. Nebyla jsem to, já ty skety jsem chtěla ještě chvíli pozorovat, což není moc hezké. Bývá tam dost "živo", hlavně večer, i kolem nádraží, neradno se tam zdržovat. Jako všude okolo, i v Kyjově to tak bývá večer "živé". |
@deli: Jani, no jasně, že držené mobily, děkuju moc! A také děkuji za pochvalu! Zdravím na sever. Tad... Tady skoro nic, furt...🤷♀️ Ale předpovídali, že to sem přijde. Nejvíc ráno, až budu cestovat do práce 🙁 |
Věřím Ti. Že tys to nebyla. Hodoňačko. Jsem netušil že mám nějakou poetickou duši skoro za rohem... 😂 tip |
@Květoň Zahájský: Úplně jak ty tvoje statusy na fejsbůčku. Toho se nepřejíš. Kam na ty historky chodíš, děvčico… Kdybych měla všechno psát, co se mi děje, tož by si o nás mysleli, že nejsme normální. Samé naschvaly. Jedna z rodiny, která se zabývá věcmi mezi nebem a zemí, a kterou moc nemusím, a ani ona mne, dělala údajně nějaký očistný rituál celé naší rodiny. Ale jak ji znám, a dle všech indicií nás ještě spíše přiklela..:-) |
@Gora: Odlehčené, babské čtení! Klíďo bych pokecala s vámi, sketa nesketa, třeba i asketa:-) Tož, jestli mí tu nebudeš hulit, což nesnáším, klidně přisedni, děvčico..:-) |
Úplně jak ty tvoje statusy na fejsbůčku. Toho se nepřejíš. Kam na ty historky chodíš, děvčico… |
Odlehčené, babské čtení! Klíďo bych pokecala s vámi, sketa nesketa, třeba i asketa:-) |
@Janina6: Půvabný, realistický obrázek, podaný živým jazykem plným slovního koření (vobsazíno,... Jani, no jasně, že držené mobily, děkuju moc! A také děkuji za pochvalu! Zdravím na sever. Tady leje hrůzostrašně aj výhružně. |
Půvabný, realistický obrázek, podaný živým jazykem plným slovního koření (vobsazíno, Chorvatskokaz, pokérkovaná děvčica, hrušky hniličky, sumírovat a friško...) Lahodné čteníčko pro mě. Jedinou poznámku bych měla k závěru "odhodili právě držící mobily", kdyžtak "právě držené". Díky za bezva povídku! |
Komentáře