Valíme to dolů, přímo k hranicím,

Šelingra snídáme z rádia.

Do očí nás pálí slunce pražící:

texaský masakr, tequila.

S plynem na podlaze, motor burácí,

závod s větrem v oknech stažených.

Vražedné pohledy má lid domácí,

tak za tohle stojí přece žít.

R1: Tam za čárou nás čeká Mexiko,

Butch a Sundance, Jack i já.

Záda kryje bohyně Kalypso,

naše jízda spanilá.

Řídíme se podle vlastních pravidel,

nepsaných, které jsou nad zákon.

Když je třeba skočit, prostě skočíme,

směrovky, ty stejně leda lžou.

R1: Tam za čárou nás čeká Mexiko…

MR: 14 bylo zastavení Krista,

našich v klidu jarních 17.

Ve tvářích vepsaná všechna místa,

i ta, kde jsme předehnali čas.

Chtěli jsme dojet do Eldoráda,

ale ani tam nemají ráj.

I nás čeká glejt desperáta:

„pověste je vejš“ zní do ticha.

R2: Tam za čárou čekalo Mexiko,

Butch a Sundance, Jack i já.

Zavřeno má bohyně Kalypso,

naše jízda "spanilá".