Stolek pro jednoho (dva)
U stolku pro dva sedím sám,
tam zdánlivou samomluvou trpívám.
Jak na čaj pro dva prostírá,
je radost vidět číšníka.
I s tebou něco nebude v pořádku,
protože se se mnou bavíš.
Ručičky dějin točí se pozpátku,
zase zní "Hoří už Paříž?"
I tiskem někdo pozpátku listuje,
začal od sportovních stránek.
Na míru kovář ukuje okuje,
pro horší z obou mých stránek.
U stolku pro dva sedím sám,
čaje, že stačil by na rezervoár.
Já k tobě navždy přikován,
ty "sbohem a au revoir".
@JiSo: ani jedno, inspirovala mě jedna fotka :o) Zbohem a šáteček, Nezval - dostal som ako študent od kamarátky z Brna 🥲 |
@Benetka: Hezký text. Připomnělo mi to Vlastu Redla a jeho píseň Dvakrát. tip taky mi pak naskočil |
@Hledač: Tahle je taky nějaký překlad, nebo vlastní melodie? Na Valentýna je to docela smutný text, přá... ani jedno, inspirovala mě jedna fotka :o) |
Tahle je taky nějaký překlad, nebo vlastní melodie? Na Valentýna je to docela smutný text, přál bych ti, ať to není z vlastní zkušenosti, i když se mi zdá, že je. "Hoří už Paříž" jsem neviděl, tak si to bohužel nedokážu tak představit. Rytmus myslím není dokonalý, ale to v písničkách tak nevadí. Má to pro mě nádech takové zvláštní nostalgicky zamilované nálady. A naučil jsem se nové slovo, "okuje" ;) |
Komentáře