V oku hurikánu
Mraky lidí v ulicích,
nikdo nemá stejný směr.
Protiproud je sílící,
stále vpřed a ber kde ber.
Jak ostrůvek v moři těch,
kteří někam spěchají.
Od něho, s ním, taky než,
připadám si vpovzdálí..
R: V oku hurikánu, přesto sám,
pomalu už půlnoc se blíží.
Své ostrovní zprávy vysílám.
echo kroků je stále tišší.
"Moudřejší ustoupí" slýchávám,
"to není můj případ" se mýlím.
Z dávných dob éterem zní,
že je život samý spěch.
Sólo žít má být dnes in,
já si o tom myslím své.
Zřejmě spoje studené,
tohle všechno způsobí.
Rozehřát je ne a ne:
nevybrané způsoby.
R: V oku hurikánu, přesto sám…
MR: Tak na kolena poklekám,
a mořský dav mě obtéká,
pohled upřený vzhůru mám.
Jsou chvíle, kdy snad v každém z nás,
nevěřící zavěří,
i nevěřící zavěří.
R: V oku hurikánu, přesto sám…
@Benetka: MTD - MámTakovýDojem že už jsem to někdy čet... je možné, že jsem to už tady měl |
Komentáře